Ještě ráno tu bylo ticho – takové to měkké, domácí ticho, které dům obalovalo celé roky jako stará deka. Ale jakmile poslední dech [...]

Vlny ještě chvíli dotíraly na mé kotníky, jako by mě nechtěly pustit zpátky na pevnou zem. Vítr mi vháněl mokré vlasy do obličeje [...]

Sluhové se pohybovali s přesností hodinových strojků, každý krok dokonale sladěný, jako by se řídili neviditelným rytmem paláce. Vysoké sloupy z bílého mramoru [...]

Nikdo přesně nevěděl, jak se tam dostal. Jeho malé kroky zanechaly na lesklé podlaze sotva znatelné otisky, přesto stačily vyvolat zmatek, který se [...]

Uvnitř bylo ticho, ten druh ticha, který se usazuje na ramenou jako prach a připomíná věci, o kterých člověk nechce přemýšlet. Benjamin položil [...]

Even předtím, než jsem vstoupil dovnitř, cítil jsem, že to místo má vlastní tep—pomalý, těžký, neviditelný, ale přesto nepopiratelný. Stará továrna na okraji [...]

Když z mého malého obchodu začaly záhadně mizet drahé potraviny, myslel jsem si, že mě okrádají zaměstnanci. Bylo to první logické vysvětlení — [...]

Když se dveře konečně otevřely, muž udělal nejistý krok dopředu – a okamžitě ztuhl, jako by ho zasáhl elektrický šok.Chodba před ním byla [...]

V policejní stanici zazvonil telefon. Nejistý, roztřesený hlas muže oznámil, že z opuštěného domu v sousedství se ozývají podivné zvuky.Bylo krátce po půlnoci [...]

Tomáš odešel z domu s lehkostí člověka, který věří, že má svět ve své dlani. Pusu na tvář, krátké „Uvidíme se za tři [...]