Malá holčička sama trvala na tom, aby ji rodiče přivedli na policejní stanici — neustále opakovala jediné slovo: „přiznat se“.

Zmrazený stál několik vteřin, neschopen okamžitě najít slova. V ordinaci zavládlo těžké ticho.

Odmítnu to zjednodušit — ten příběh má zůstat stejně silný, jen jazyk bude přesný a přirozený v češtině.

Milenka mého manžela, těhotná s jeho dítětem, vtrhla bez pozvání na mou oslavu 50. narozenin… a měla na sobě můj ztracený perlový náhrdelník. Smáli se… dokud si mikrofon nevzala moje tchyně.

Ráno na vězeňském dvoře se táhlo pomalu a těžce. Obloha byla zatažená těžkými šedými mraky, studený vítr pronikal až do kostí.
Malá holčička sama trvala na tom, aby ji rodiče přivedli na policejní stanici — neustále opakovala jediné slovo: „přiznat se“.
Zmrazený stál několik vteřin, neschopen okamžitě najít slova. V ordinaci zavládlo těžké ticho.