Zpočátku tomu nikdo nevěřil. Na okamžik jako by se zastavil čas. Hluk davu utichl, někdo instinktivně ustoupil, jako by se bál narušit ten křehký okamžik.

Důvod nebyl v rozkazu… ale v ní samotné. To se neukázalo hned. Nejprve to byl jen podivný pocit, jako by se realita na okamžik zadrhla.

Les parents avaient eux-mêmes béni cette union, convaincus que leur fille trouverait enfin la paix et la sécurité.

Rodiče tento sňatek sami požehnali, protože věřili, že jejich dcera konečně najde klid a pocit bezpečí. Jenže už den po honosném obřadu přišla zpráva, která všechno zničila… jejich dcera už nebyla naživu.

Po pohřbu babičky dům jako by ztratil poslední zbytky života. Nejen fyzicky – prázdné místnosti, chladné stěny – ale i atmosféra byla jiná, těžká, cizí.
Zpočátku tomu nikdo nevěřil. Na okamžik jako by se zastavil čas. Hluk davu utichl, někdo instinktivně ustoupil, jako by se bál narušit ten křehký okamžik.
Důvod nebyl v rozkazu… ale v ní samotné. To se neukázalo hned. Nejprve to byl jen podivný pocit, jako by se realita na okamžik zadrhla.