Bylo šest hodin ráno když první sirény rozřízly ticho ulice. Praha se teprve protahovala ze spánku a mlha se držela v úzkých uličkách jako duch minulosti. Nad obzorem se zvedal těžký šedý mrak a mezi paneláky ve Vysočanech už bylo slyšet kroky hasičů a křik policistů

Mrakodrap Orion Tower stál v centru čtvrti teprve tři roky. Symbol nového města. Skla oken se třpytila na slunci když bylo jasno. Dnes ale nebylo jasno. Dnes z těch oken šlehaly jazyky ohně které olizovaly stěny budovy a rozbíjely ticho jako kosti pod tlakem

Uvnitř bylo ještě přes padesát lidí

V patnáctém patře seděl Martin Vacek a držel v ruce telefon. Nevolal. Jen svíral přístroj jako by mohl zastavit to co se blížilo. Pracoval v budově jako správce IT systémů. Každé ráno chodil dřív než ostatní. Miloval to ticho kanceláří kdy ještě nikdo nepípal kartou u vstupu. Dnes ale to ticho naplnil kouř

Nejprve to byl jen zápach. Pak lehké pískání v uších. Potom světla začala blikat. A najednou bylo pozdě

Z chodby zazněly kroky a křik. Dveře se otevřely a v nich stál muž v hasičské výstroji bez přilby tvář černá od sazí a oči rozšířené. Měl kolem krku přivázaný šátek místo masky a volal na Martina a dalších šest lidí aby šli za ním

Ale cesta ven neexistovala. Schodiště už bylo v plamenech. Výtahy nefungovaly. Signál mizel

A přesto muž neodešel. Místo toho rozbil okno a začal křičet dolů. Ne na pomoc. Ale na pokyny. On znal budovu. Jmenoval se Pavel a pracoval tam kdysi jako bezpečnostní technik. Dnes už ne. Ale když uslyšel zprávy doma u televize nasedl na kolo a jel. První byl na místě. Nečekal. Běžel nahoru

Z lana které našel na staveništi vedle začal spouštět lidi dolů. Jednoho po druhém. Každý pohyb vypočítaný. Každý uzel pevný

Martin šel jako poslední

Když sestupoval po provizorním laně kouř byl už všude. Hlas Pavla slábl. A pak se stalo to co nikdo nečekal

Konstrukce se zbortila

Z plamenů vyšlehl poslední silný výbuch. Lano se přetrhlo těsně pod Martinem. Dopadl na plachtu kterou mezitím hasiči roztáhli. Přežil. Ale Pavla už nikdo neviděl

Tělo nenašli

O týden později na místě požáru stála svíčka a kus lana s uzlem

A na zdi budovy byla napsána slova která tam někdo načmáral sprejem

Ten kdo neváhal když jiní utíkali