Paní Alena celý život plnila očekávání druhých. Byla vzornou manželkou matkou i babičkou vždy pečlivá upravená a klidná. V mládí toužila procestovat svět psát knihy a jednou si dokonce přála tetování ale v tehdejší době to nebylo myslitelné. Pak přišly děti práce nemoc manžela a sny ustoupily do pozadí.

Jednoho dne když seděla na lavičce před domem a pozorovala mladé lidi procházející kolem s barevnými vlasy a tetováním na pažích najednou ji něco napadlo. Proč ne teď Proč pořád čekat na správný čas když ten čas je právě teď

Následující den se objednala do malého tetovacího studia na rohu ulice. Mladý tatér nejdřív váhal ale když slyšel její příběh souhlasil a spolu vybrali jednoduchý motiv malého ptáčka který odlétá z větve. Symbol svobody a nového začátku. Samotné tetování trvalo jen pár minut ale pro paní Alenu to byl zásadní moment.

Večer přišla celá rodina na večeři. Děti vnoučata i jedna pravnučka. Všichni seděli u stolu když si Alena klidně vyhrnula rukáv a ukázala čerstvé tetování na předloktí. V místnosti se na chvíli rozhostilo ticho.

Jako první zareagovala nejmladší vnučka která vykřikla Babi ty jsi fakt hustá To chci taky Ostatní se začali smát a během pár minut už si tetování fotili a ptali se na všechno od bolesti po význam motivu.

Nikdo ji nekritizoval nikdo ji neodsoudil. Právě naopak. Její čin otevřel nové téma v rodině a přinesl inspiraci že nikdy není pozdě být sám sebou.

Ten večer si paní Alena připadala lehčí svobodnější a možná poprvé po mnoha letech skutečně jako ona sama.