Pro Marka Delcoura vlivného majitele sítě luxusních vil a výškových komplexů začal ten den jako každý jiný

Slunce ještě ani pořádně nevyšlo a kancelář Marka Delcoura už byla zalitá bledým světlem z jeho soukromé lampy na stole
V rohu tiše bzučela klimatizace a automatický kávovar dokončil svůj první úkol dne
Na stole ležel rozpis schůzek dvě videokonference tři osobní jednání a pozdní oběd s investorem z Dubaje

Mark Delcour byl muž který věřil ve strukturu a kontrolu
Každý den měl své přesné místo a žádná minuta nebyla zbytečná
Jeho impérium sahalo od luxusních vil na pobřeží až po výškové budovy v centrech měst
Jeho jméno se vyslovovalo s respektem i závistí
Byl tím kdo nakupoval čtvrti a přetvářel města podle vlastních plánů
A přestože si mnozí mysleli že má všechno Mark často cítil prázdno které neuměl zaplnit

Ten den měl být obyčejný
Až do chvíle kdy otevřel modrou obálku která čekala na jeho stole
Nebyla označena
Ani firemní logo
Jen jednoduché jméno psané rukou
Nikola

To jméno ho zasáhlo jako rána do břicha
Nikola byla jeho sestra
Neviděl ji patnáct let
Po smrti rodičů se jejich cesty rozešly
Ona odmítla jejich majetek a odešla žít na venkov
On přijal odpovědnost a sám se postavil do čela firmy

Otevřel dopis

Nebyl dlouhý
Nikola psala že je nemocná
Že by ho ráda viděla
Že má syna kterému by chtěla ukázat kdo je jeho strýc
A že chápe pokud nepřijde

Mark zůstal dlouho sedět bez hnutí
Zrušil všechna jednání
Poprvé za mnoho let porušil svůj vlastní režim

Odpoledne seděl v autě na cestě do vesnice kde Nikola žila
Cesta mu připadala nekonečná
Každý kilometr ho vzdaloval od výškových budov a blýskavých interiérů které si zvykl nazývat domovem
Dojel před malý dům s oprýskaným plotem a zahradou kde rostly rajčata
Otevřela mu žena s unavenýma očima ale s úsměvem který znal

Nikola ho pozvala dál
Nepadli si do náruče
Jen si sedli ke kuchyňskému stolu a mluvili
Dlouho
O rodičích
O rozhodnutích
O tichu které mezi nimi vyrostlo

A pak přišel chlapec
Asi deset let
Jmenoval se Matěj
Jeho oči byly stejné jako Markovy

Ten večer Mark zůstal déle než plánoval
A druhý den znovu přijel
A pak znovu
Bez asistentky bez řidiče bez obleku

Po několika týdnech začal přemýšlet o tom co by mohl vybudovat tady
Ne věž z betonu
Ale něco co roste pomalu
Zevnitř