Když se vedle nás nastěhoval nový soused nečekali jsme žádné zázraky Staří majitelé byli klidní starší manželé kteří si pěstovali růže a zdravili každého kdo šel kolem Nový majitel se ale hned od začátku choval jinak

Neřekl ani dobrý den když přijel Stěhováci mu přivezli nábytek on jen mlčky přihlížel a na otázky odpovídal krátce nebo vůbec Druhý den se na našem společném dvoře objevila obrovská hromada štěrku která blokovala přístup ke garážím popelnicím i dětskému hřišti které jsme si s ostatními sousedy společně udržovali

Nejdřív jsme si mysleli že je to dočasné Že se omluví a rychle to vyřeší Ale dny plynuly hromada zůstávala a soused zmizel

Začaly hádky Kdo ho má kontaktovat Kdo se má ozvat městu Někdo navrhoval že štěrk prostě odklidíme sami ale právně to nebylo tak jednoduché Dvůr byl totiž částečně společný a částečně v soukromém vlastnictví A jeho část si náš nový soused nárokoval jako výhradní

Napětí rostlo Děti si nemohly hrát venku lidé se hádali kvůli parkování a celá atmosféra v domě se změnila Lidé kteří si dřív pomáhali si přestali zdravit

A pak přišel den kdy jsme ho konečně zastihli

Vyšel ven s kávou v ruce a výrazem že nechápe co se děje Když jsme se ho slušně ptali co plánuje se štěrkem jen pokrčil rameny a řekl že na zahradu plánuje položit novou dlažbu a že materiál zkrátka někam musel složit

Bez omluvy bez zájmu o dopad na ostatní

Toho večera jsme měli první společnou schůzi všech nájemníků od doby co se přistěhoval Lidé si poprvé po dlouhé době sedli ke stejnému stolu a mluvili otevřeně Nejen o štěrku ale i o dalších věcech které nás trápí

Paradoxně právě ten kámen mezi námi způsobil že jsme se spojili Silnější než dřív

Nakonec jsme se spojili jako společenství vlastníků podali oficiální stížnost a právní cestou dosáhli odstranění hromady Dvůr jsme uklidili a děti se vrátily na hřiště

Soused se od té doby drží stranou A i když vztahy zůstaly chladné naše komunita je pevnější než kdy dřív

Protože někdy stačí jen hromada štěrku aby se ukázalo kdo opravdu drží pohromadě