Většina lidí si pamatuje své prarodiče jako někoho, kdo má doma spoustu starých knih, fotografií a suvenýrů z mládí. Můj dědeček nebyl výjimkou — byl vášnivý sběratel a jeho dům byl plný různorodých předmětů, které nasbíral během desetiletí. Po jeho smrti jsme začali pomalu procházet jeho pozůstalost, uklízet, třídit a zároveň vzpomínat. A právě při jedné z těchto návštěv jsem v jeho staré dřevěné truhle našel něco, co mě naprosto ohromilo.

Byl to předmět, který jsem nikdy předtím neviděl. Na první pohled vypadal jako něco mezi starou mechanickou hračkou, nástrojem a kouskem nějakého zařízení. Ale čím více jsem si ho prohlížel, tím méně jsem chápal, k čemu mohl sloužit.

Popis záhadného předmětu

Předmět byl z těžkého kovu, částečně z mosazi, s ozubenými kolečky na jedné straně a dvěma teleskopickými částmi, které šly vysunout. Na povrchu byly rytiny, zdánlivě dekorativní, ale při bližším pohledu připomínaly starodávné technické nákresy nebo snad i nějakou šifru. Byl cítit lehkým zápachem starého oleje, jako by se s ním někdy opravdu pracovalo.

Přemýšlel jsem, jestli to není část nějakého starého vědeckého přístroje – třeba dalekohledu, měřiče, nebo něčeho z dílny. Ale nic tomu přesně neodpovídalo.

Počáteční pátrání

Rozhodl jsem se začít pátrat. Poslal jsem fotky několika přátelům, kteří se vyznají v historii techniky, a také jsem obrázek nahrál do několika online fór zaměřených na starožitnosti a zvláštní nálezy. Odezva byla rychlá — a zároveň naprosto zmatená.

„Vypadá to jako část navigačního zařízení z 19. století.“
„Tohle mi připomíná staré chirurgické nástroje.“
„Mohl by to být experimentální díl z nějakého vynálezu z éry první republiky.“

Nikdo však s jistotou nevěděl, co to přesně je. Až po několika dnech jsem dostal zprávu od jednoho muže z Rakouska, sběratele starých vědeckých nástrojů, který tvrdil, že něco podobného viděl v jedné staré vojenské sbírce.

Skutečný původ — neuvěřitelný objev

Po několika konzultacích a výměně informací se ukázalo, že předmět je pravděpodobně součást tzv. balistického kalkulátoru — zařízení, které se používalo během druhé světové války k výpočtu trajektorie dělostřeleckých střel. Jednalo se o mechanický „počítač“, který fungoval na principu soukolí, převodů a ručního nastavení.

To, co mě však překvapilo nejvíc, byla další informace od rakouského sběratele: tento konkrétní model, který jsem měl v ruce, byl zřejmě prototyp, vyrobený v tajné laboratoři československého odboje. Zachovalo se jen několik kusů — a většina byla považována za ztracenou.

Co to vypovídá o mém dědečkovi?

Můj dědeček nikdy nemluvil o tom, co přesně dělal během války. Věděli jsme, že byl technik, že pracoval s elektronikou a že měl „něco společného s armádou“, ale nikdy se tím nechlubil. Nyní mi docházelo, že možná spolupracoval s odbojem — nebo dokonce s vývojem tajné technologie.

S tímto novým poznáním jsme začali procházet i další jeho věci novým pohledem. Některé z nich — náčrty, deníky, poznámky — začaly dávat větší smysl. A to, co vypadalo jako běžná sbírka starožitností, se před námi pomalu měnilo v archiv jedné skryté kapitoly naší rodinné historie.

Závěr: poklad s příběhem

Ten „podivný předmět“, který jsem náhodou našel, se nakonec ukázal jako vzácný historický artefakt — a klíč k odhalení části života mého dědečka, o kterém jsme neměli ani tušení. Dnes je vystaven ve skromné vitríně u nás doma, spolu s fotografií dědečka a krátkým popisem jeho příběhu.

A kdykoliv k nám přijde návštěva, rád vyprávím o tom, jak jsem jednou otevřel starou truhlu, a našel něco, co změnilo náš pohled na minulost.