Když se Marie vdávala ve svých devatenácti letech, netušila, že se její život zapíše do srdcí mnoha lidí jako příběh neuvěřitelné oddanosti, síly a nekonečné lásky. Dnes, ve svých devětačtyřiceti letech, má za sebou celkem 22 porodů a více než 30 let života stráveného v roli matky – a často i v těhotenství.

„Nikdy jsme neplánovali přesný počet dětí,“ říká s klidem v hlase. „Ale každé z nich k nám přišlo jako dar. A když milujete, prostě přijímáte.“

Marie pochází z velké rodiny, kde vyrůstala se šesti sourozenci. Vždy si přála být mámou – ale nikdo, včetně jí samotné, si nepředstavoval, že se toto přání naplní víc než dvacetkrát. První dítě porodila v devatenácti, poslední – malého Františka – ve svých sedmačtyřiceti.

Za těch třicet let byla těhotná téměř bez přestávky. Její tělo si nikdy neodpočinulo na dlouho. Přesto nikdy nelitovala. Přiznává, že to nebylo vždy snadné – únava, starosti, nekonečný koloběh povinností. Ale zároveň dodává, že právě mateřství ji formovalo, dalo jí sílu, smysl a pevné kořeny.

Každé z dětí je jiné – některé studují, jiné pracují, některé se už samy staly rodiči. V jejich domě je však stále živo. Ranní přípravy připomínají orchestr – snídaně pro dvanáct lidí, školní tašky, oblečení, rozdělení úkolů. Večer se vaří ve velkém hrnci, na stole hoří svíčky, a všude je slyšet smích.

A kde bere sílu?

Marie se jen usměje a pokrčí rameny. „V lásce,“ řekne jednoduše. „A v každém objetí mých dětí. V tom, když vidím, že si pomáhají, že jsou si blízcí. To je ta největší odměna.“

Dnes o ní lidé mluví jako o nejplodnější ženě v zemi, ale ona na to nehledí. Nenosí značkové oblečení, nemá sociální sítě. Její sláva není o pozlátku, ale o hlubokém respektu k životu, rodině a oběti, kterou s láskou přijala.

A její manžel?

„Nikdy bych to nezvládla bez něj,“ přiznává. „Je to tichý hrdina. Pracuje, stará se, nikdy si nestěžuje. Vždy stál po mém boku – při každém porodu, při každé noci bez spánku, při každé radosti i bolesti.“

Když se jí někdo zeptá, jestli by něco změnila, odpověď je jasná:

„Ne. Ani jedno dítě, ani jednu noc bez spánku bych nevyměnila. Protože tohle je můj život. A jsem za něj vděčná.“

Příběh Marie není jen o počtu dětí. Je o síle ženy, o víře v rodinu, o každodenních zázracích, které se dějí mimo titulky. A také o tom, že mateřství – byť náročné – může být tím nejhlubším a nejčistším posláním.