Na tuhle dovolenou jsme čekali roky. Vždy do toho něco přišlo – práce, povinnosti, nemoc v rodině. Až letos jsme řekli dost. Bez dlouhého plánování jsme si na poslední chvíli rezervovali letenky a vyrazili k moři. Jediný háček? Místa v letadle jsme měli oddělená. Nevadilo mi to. Dvě hodiny letu zvládneme, hlavně že konečně jedeme.

To jsem ale ještě netušila, že mě čeká úplně jiný druh «dobrodružství».

Kdo si přisedl

Když jsem procházela uličkou, všimla jsem si, kdo se posadil vedle mého muže. Mladinká dívka, stěží dvacetiletá, v minisortkách a přiléhavém tílku, rudé rty a výraz, který nepřipouštěl pochybnosti. Z jejího postoje bylo jasné, že se rozhodla zabavit si let po svém – flirtem.

Nejdřív jsem to neřešila. Věřím svému muži. Ale jak let pokračoval, začalo mi být jasné, že tahle slečna nemá v plánu držet se při zemi.

Flirt v přímém přenosu

Smála se, i když nebylo čemu. Neztrácela čas – při každé příležitosti se nakláněla blíž, rukou „náhodou“ zavadila o jeho. A pak přišel vrchol. Zvedla nohy a ladně je položila na opěrku před sebou. Přímo do jeho zorného pole. Jakoby byla na přehlídkovém mole.

Viděla jsem, jak je mu to nepříjemné. Očima hledal únik, ale ona si zjevně myslela, že vyhrála.

Nastal čas zasáhnout

Vstala jsem. Klidně, bez emocí, jsem přistoupila k jejich řadě. „Vyměníme si místa,“ oznámila jsem. Manžel s úlevou kývl. Slečna vypadala, jako by dostala facku. Nepromluvila, jen se stáhla.

Dívala jsem se jí přímo do očí, a než jsem si sedla, řekla jsem jasně:
— „Děkuji, že jste dělala společnost mému muži. Ale teď jsem tady já.“

V té chvíli se její suverénní maska rozpadla.

Ticho, které řeklo vše

Zbytek letu byla tichá jako pěna. Ani jednou se už nepodívala naším směrem. A co bylo nejdůležitější – přestala „hrát svoji roli“. Pochopila, že ne vždy dostaneme, co si vezmeme silou či šarmem.

Poučení na závěr

Nemusela jsem křičet, ani dělat scénu. Stačilo jasně naznačit, kde je hranice, kterou nepřekročí nikdo – a už vůbec ne někdo, kdo si myslí, že druhým může brát, co mu nepatří.

Dovolená byla úžasná. A tahle příhoda? Jen drobný, i když výmluvný moment, na který už nezapomeneme.

Ale jedno vím jistě: když jde o vztah, někdy je potřeba dát jasně najevo, že si ho nenecháte vzít. A nemusíte k tomu říct víc než jedno rozhodné slovo.