Vězeňský blok se ponořil do ticha, které bylo téměř hmatatelné. Po tom, co se právě odehrálo, nikdo nedokázal najít slova. I kovové lžíce přestaly narážet o misky — jako by se samotný čas na okamžik zastavil.
Ještě před chvílí byl prostor plný obvyklého hluku. Tlumené rozhovory, škrábání židlí o podlahu, občasný smích, který zněl spíš jako obrana než radost.
[...]








