![\"\"](\"https:\/\/harcum.am\/wp-content\/uploads\/2026\/08\/1856-848x1024.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\nPak dodala v\u011btu, po kter\u00e9 mi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech:<\/p>\n\n\n\n
\u201eCelou dobu jsme p\u0159ed tebou n\u011bco tajily.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Nev\u011bd\u011bl jsem, co \u0159\u00edct.<\/p>\n\n\n\n
Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami to m\u011bl b\u00fdt oby\u010dejn\u00fd narozeninov\u00fd ve\u010der. Oslava jejich osmn\u00e1ctin, rodinn\u00e1 ve\u010de\u0159e, dort a vzpom\u00ednky na v\u0161echno, co jsme spole\u010dn\u011b za\u017eili.<\/p>\n\n\n\n
M\u00edsto toho jsem sed\u011bl u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu a d\u00edval se na dva ru\u010dn\u00edky, kter\u00e9 spojovaly m\u016fj \u017eivot s jedn\u00edm z nejbolestiv\u011bj\u0161\u00edch dn\u016f, jak\u00fd jsem kdy pro\u017eil.<\/p>\n\n\n\n
A najednou jsem m\u011bl pocit, \u017ee t\u011bch osmn\u00e1ct let bylo mo\u017en\u00e1 postaveno na tajemstv\u00ed, o kter\u00e9m jsem nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n
Kdy\u017e jsem byl mlad\u0161\u00ed, p\u0159edstavoval jsem si svou budoucnost \u00fapln\u011b jinak.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bl jsem snoubenku, kterou jsem miloval, a \u010dekali jsme d\u00edt\u011b. Byla v \u0161estat\u0159ic\u00e1t\u00e9m t\u00fddnu t\u011bhotenstv\u00ed a doma jsme p\u0159ipravovali d\u011btsk\u00fd pokoj. St\u011bny byly sv\u011btle \u017elut\u00e9 a v rohu st\u00e1la post\u00fdlka, kterou jsme spole\u010dn\u011b vyb\u00edrali.<\/p>\n\n\n\n
\u010cekali jsme hol\u010di\u010dku.<\/p>\n\n\n\n
Ka\u017ed\u00fd den jsme mluvili o tom, jak\u00e1 asi bude. Komu se bude podobat. Jak\u00e9 bude m\u00edt o\u010di. Jestli bude tvrdohlav\u00e1 po mn\u011b, nebo klidn\u00e1 po matce.<\/p>\n\n\n\n
Byly to oby\u010dejn\u00e9 sny.<\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1v\u011b proto tolik bolelo, kdy\u017e se b\u011bhem jedin\u00e9ho dne v\u0161echno zm\u011bnilo.<\/p>\n\n\n\n
Moje snoubenka zem\u0159ela a s n\u00ed i na\u0161e nenarozen\u00e1 dcera.<\/p>\n\n\n\n
Najednou jsem z\u016fstal s\u00e1m v dom\u011b, kter\u00fd byl p\u0159ipraven\u00fd pro rodinu, je\u017e nikdy nep\u0159ijde.<\/p>\n\n\n\n
D\u011btsk\u00fd pokoj z\u016fstal p\u0159esn\u011b takov\u00fd, jak\u00fd jsme ho nechali.<\/p>\n\n\n\n
Post\u00fdlka byla pr\u00e1zdn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Mal\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 jsme nakoupili pro d\u00edt\u011b, z\u016fstaly ulo\u017een\u00e9 v krabic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
A j\u00e1 jsem postupn\u011b p\u0159estal v\u011bd\u011bt, pro\u010d vlastn\u011b r\u00e1no vst\u00e1v\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bkolik t\u00fddn\u016f jsem t\u00e9m\u011b\u0159 s nik\u00fdm nemluvil. Nezvedal jsem telefony. Necht\u011bl jsem n\u00e1v\u0161t\u011bvy. J\u00eddlo jsem \u010dasto nech\u00e1val nedot\u010den\u00e9, dokud mi ho n\u011bkdo nep\u0159inesl p\u0159\u00edmo p\u0159ed obli\u010dej.<\/p>\n\n\n\n
M\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel Chris to nakonec nevydr\u017eel.<\/p>\n\n\n\n
Jednoho dne p\u0159ijel, bez dlouh\u00e9ho vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed mi polo\u017eil do auta cestovn\u00ed ta\u0161ku a \u0159ekl:<\/p>\n\n\n\n
\u201eTakhle u\u017e d\u00e1l nem\u016f\u017ee\u0161.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Necht\u011bl jsem nikam jet.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159esto jsem nastoupil.<\/p>\n\n\n\n
Odvezl m\u011b n\u011bkolik st\u00e1t\u016f daleko, k mo\u0159i. \u0158\u00edkal, \u017ee pot\u0159ebuju zm\u011bnit prost\u0159ed\u00ed, i kdybych prvn\u00ed dny jen ml\u010dky sed\u011bl a d\u00edval se p\u0159ed sebe.<\/p>\n\n\n\n
A p\u0159esn\u011b to jsem d\u011blal.<\/p>\n\n\n\n
Chodili jsme dlouh\u00e9 hodiny pod\u00e9l pob\u0159e\u017e\u00ed. Nemluvili jsme o budoucnosti. Nemluvili jsme ani o minulosti.<\/p>\n\n\n\n
A\u017e jednoho odpoledne jsem se vydal k \u0159ad\u011b opu\u0161t\u011bn\u00fdch p\u0159evl\u00e9kac\u00edch kabinek.<\/p>\n\n\n\n
Tehdy jsem usly\u0161el pl\u00e1\u010d.<\/p>\n\n\n\n
Nejd\u0159\u00edv jsem si myslel, \u017ee se mi to jen zd\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Pak jsem zaslechl druh\u00fd hlas.<\/p>\n\n\n\n
Slab\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159eru\u0161ovan\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
D\u011btsk\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Zastavil jsem se.<\/p>\n\n\n\n
Oto\u010dil jsem se sm\u011brem, odkud zvuk p\u0159ich\u00e1zel, a pomalu odhrnul z\u00e1v\u011bs jedn\u00e9 z kabinek.<\/p>\n\n\n\n
To, co jsem uvid\u011bl, zm\u011bnilo cel\u00fd m\u016fj \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n
Na podlaze le\u017eela dv\u011b novorozen\u00e1 d\u011bv\u010d\u00e1tka.<\/p>\n\n\n\n
Byla drobn\u00e1 a bezmocn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Jedno bylo zabalen\u00e9 v b\u00edl\u00e9m ru\u010dn\u00edku, druh\u00e9 v bled\u011b r\u016f\u017eov\u00e9m. Na obou byly vy\u0161it\u00e9 mal\u00e9 modr\u00e9 plachetnice.<\/p>\n\n\n\n
Rozhl\u00e9dl jsem se kolem.<\/p>\n\n\n\n
\u010cekal jsem, \u017ee n\u011bkde uvid\u00edm jejich matku.<\/p>\n\n\n\n
Nebo otce.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bkoho, kdo se za okam\u017eik vr\u00e1t\u00ed a v\u0161echno vysv\u011btl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo tam nebyl.<\/p>\n\n\n\n
\u017d\u00e1dn\u00fd dopis.<\/p>\n\n\n\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 ta\u0161ka.<\/p>\n\n\n\n
\u017d\u00e1dn\u00e9 jm\u00e9no.<\/p>\n\n\n\n
Jen dv\u011b d\u011bti a ticho p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 jejich pl\u00e1\u010dem.<\/p>\n\n\n\n
V tu chv\u00edli jsem je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee se pr\u00e1v\u011b d\u00edv\u00e1m na dv\u011b d\u00edvky, kter\u00e9 jednou budu naz\u00fdvat sv\u00fdmi dcerami.<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n
Policie za\u010dala p\u00e1trat po jejich rodi\u010d\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Prov\u011b\u0159ovalo se okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Hledali se lid\u00e9, kte\u0159\u00ed mohli o d\u011btech n\u011bco v\u011bd\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
Uplynuly dny a potom t\u00fddny.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo nep\u0159i\u0161el.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo je nehledal.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo se nep\u0159ihl\u00e1sil jako jejich p\u0159\u00edbuzn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
J\u00e1 jsem mezit\u00edm za\u010dal d\u011bv\u010d\u00e1tka nav\u0161t\u011bvovat v nemocnici.<\/p>\n\n\n\n
Nejd\u0159\u00edv jsem si namlouval, \u017ee je to jen proto, \u017ee mi jich bylo l\u00edto.<\/p>\n\n\n\n
Pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jezd\u00edm za nimi ka\u017ed\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n
Znali jsme se \u010d\u00edm d\u00e1l l\u00e9pe.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e jsem jednu z nich vzal do n\u00e1ru\u010de, uklidnila se.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e jsem se usm\u00e1l na druhou, sev\u0159ela mi drobn\u00fdmi prsty prst.<\/p>\n\n\n\n
A poprv\u00e9 po smrti m\u00e9 snoubenky jsem c\u00edtil n\u011bco, co jsem dlouho nepoznal.<\/p>\n\n\n\n
Nad\u011bji.<\/p>\n\n\n\n
Jednoho dne za mnou p\u0159i\u0161la soci\u00e1ln\u00ed pracovnice.<\/p>\n\n\n\n
Chv\u00edli m\u011b pozorovala a potom se zeptala:<\/p>\n\n\n\n
\u201eP\u0159em\u00fd\u0161lel jste n\u011bkdy o tom, \u017ee byste si je osvojil?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Ta ot\u00e1zka m\u011b zasko\u010dila.<\/p>\n\n\n\n
Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee to nebude jednoduch\u00e9. M\u016fj \u017eivot byl \u00fapln\u011b jin\u00fd, ne\u017e jak\u00fd jsem si kdysi p\u0159edstavoval. Nem\u011bl jsem p\u0159ipraven\u00fd pl\u00e1n na dv\u011b d\u011bti.<\/p>\n\n\n\n
Ale mo\u017en\u00e1 jsem pr\u00e1v\u011b v tom okam\u017eiku pochopil, \u017ee n\u011bkter\u00e9 \u017eivotn\u00ed cesty si nevyb\u00edr\u00e1me.<\/p>\n\n\n\n
Prost\u011b se p\u0159ed n\u00e1mi objev\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
A my se rozhodneme, jestli po nich vykro\u010d\u00edme.<\/p>\n\n\n\n
Rozhodl jsem se.<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n
Emily a Grace vyr\u016fstaly spole\u010dn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Od prvn\u00edho dne byly nerozlu\u010dn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Nikdy jsem jim netvrdil, \u017ee jejich minulost nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1. Jen jsem cht\u011bl, aby v\u011bd\u011bly, \u017ee bez ohledu na to, kde se narodily a kdo je p\u0159ivedl na sv\u011bt, jsou milovan\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Vyr\u016fstaly v na\u0161em dom\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Chodily do \u0161koly.<\/p>\n\n\n\n
Sm\u00e1ly se.<\/p>\n\n\n\n
H\u00e1daly se kv\u016fli mali\u010dkostem.<\/p>\n\n\n\n
Pak se zase b\u011bhem n\u011bkolika minut usm\u00ed\u0159ily.<\/p>\n\n\n\n
A j\u00e1 jsem si postupn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee m\u016fj \u017eivot, kter\u00fd kdysi vypadal jako pr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edstnost, je najednou pln\u00fd hlas\u016f, sm\u00edchu a d\u011btsk\u00fdch krok\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Pracoval jsem, jak jen to \u0161lo.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bkdy jsem bral dal\u0161\u00ed sm\u011bny.<\/p>\n\n\n\n
Odkl\u00e1dal jsem dovolen\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Omezoval jsem vlastn\u00ed pot\u0159eby.<\/p>\n\n\n\n
Nikdy mi to nep\u0159ipadalo jako ob\u011b\u0165.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se m\u011b n\u011bkdo zeptal, jestli bych se rozhodl stejn\u011b, kdybych mohl vr\u00e1tit \u010das, odpov\u011b\u010f byla v\u017edy jednoduch\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Ano.<\/p>\n\n\n\n
Bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Osmn\u00e1ct let uteklo rychleji, ne\u017e jsem si dok\u00e1zal p\u0159edstavit.<\/p>\n\n\n\n
Z miminek se staly mlad\u00e9 \u017eeny.<\/p>\n\n\n\n
A p\u0159esto jsem n\u011bkde hluboko v sob\u011b st\u00e1le vid\u011bl ty dv\u011b mal\u00e9 hol\u010di\u010dky zabalen\u00e9 v ru\u010dn\u00edc\u00edch s modr\u00fdmi plachetnicemi.<\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1v\u011b proto jsem si jejich osmn\u00e1ct\u00e9 narozeniny tolik u\u017e\u00edval.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bl jsem pocit, \u017ee jsme spole\u010dn\u011b p\u0159ekonali v\u0161echno.<\/p>\n\n\n\n
A \u017ee nejhor\u0161\u00ed kapitoly u\u017e z\u016fstaly za n\u00e1mi.<\/p>\n\n\n\n
Netu\u0161il jsem, jak hluboce se m\u00fdl\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n
Oslava za\u010dala \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Ve\u010de\u0159eli jsme spole\u010dn\u011b, sm\u00e1li se a vzpom\u00ednali na jejich d\u011btstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Na star\u00e9 fotografie.<\/p>\n\n\n\n
Na prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den.<\/p>\n\n\n\n
Na jejich d\u011btsk\u00e9 h\u00e1dky.<\/p>\n\n\n\n
Na chv\u00edle, kdy se ob\u011b sna\u017eily p\u0159esv\u011bd\u010dit m\u011b, \u017ee jejich pokoj uklidily, p\u0159esto\u017ee pod postel\u00ed st\u00e1le le\u017eely hra\u010dky.<\/p>\n\n\n\n
Po ve\u010de\u0159i se ale n\u011bco zm\u011bnilo.<\/p>\n\n\n\n
Emily a Grace se na sebe pod\u00edvaly.<\/p>\n\n\n\n
Byl to kr\u00e1tk\u00fd pohled.<\/p>\n\n\n\n
Takov\u00fd, jak\u00fd si vym\u011bn\u00ed dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159esn\u011b v\u011bd\u00ed, co mus\u00ed ud\u011blat, ale oba z toho maj\u00ed strach.<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo se d\u011bje?\u201c zeptal jsem se.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNic,\u201c odpov\u011bd\u011bla Emily p\u0159\u00edli\u0161 rychle.<\/p>\n\n\n\n
Pak ob\u011b ode\u0161ly nahoru.<\/p>\n\n\n\n
\u010cekal jsem.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se po n\u011bkolika minut\u00e1ch vr\u00e1tily, ka\u017ed\u00e1 nesla v rukou jeden star\u00fd ru\u010dn\u00edk.<\/p>\n\n\n\n
Ztuhl jsem.<\/p>\n\n\n\n
Poznal jsem je okam\u017eit\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Byly trochu vybledl\u00e9. N\u011bkter\u00e9 nit\u011b byly povolen\u00e9. P\u0159esto na nich st\u00e1le byly vid\u011bt mal\u00e9 modr\u00e9 plachetnice.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePro\u010d jste je p\u0159inesly?\u201c zeptal jsem se.<\/p>\n\n\n\n
Ani jedna neodpov\u011bd\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Polo\u017eily je na st\u016fl.<\/p>\n\n\n\n
Emily si sedla naproti mn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Grace z\u016fstala st\u00e1t vedle n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTati,\u201c \u0159ekla ti\u0161e.<\/p>\n\n\n\n
Jej\u00ed hlas se t\u0159\u00e1sl.<\/p>\n\n\n\n
\u201ePot\u0159ebujeme, abys n\u00e1s nejd\u0159\u00edv nechal v\u0161echno \u0159\u00edct.\u201c<\/p>\n\n\n\n
V \u017ealudku se mi sev\u0159el uzel.<\/p>\n\n\n\n
\u201eSamoz\u0159ejm\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Grace si ot\u0159ela slzu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eA\u0165 u\u017e si potom bude\u0161 myslet cokoli\u2026 nikdy jsme ti necht\u011bly ubl\u00ed\u017eit.\u201c<\/p>\n\n\n\n
V hlav\u011b se mi za\u010daly honit des\u00edtky ot\u00e1zek.<\/p>\n\n\n\n
Co mohly ty dv\u011b d\u00edvky v\u011bd\u011bt, co jsem nev\u011bd\u011bl j\u00e1?<\/p>\n\n\n\n
Jak by mohly zn\u00e1t n\u011bco o dni, kdy jsem je na\u0161el?<\/p>\n\n\n\n
Byly p\u0159ece je\u0161t\u011b novorozenci.<\/p>\n\n\n\n
Nemohly si nic pamatovat.<\/p>\n\n\n\n
Nebo snad mohly?<\/p>\n\n\n\n
Pod\u00edval jsem se na ru\u010dn\u00edky.<\/p>\n\n\n\n
Pak na n\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eO \u010dem to mluv\u00edte?\u201c<\/p>\n\n\n\n
Emily nat\u00e1hla ruku p\u0159es st\u016fl a sev\u0159ela mou dla\u0148.<\/p>\n\n\n\n
\u201eO tom dni.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Srdce mi za\u010dalo bu\u0161it rychleji.<\/p>\n\n\n\n
\u201eO dni, kdy jsi n\u00e1s na\u0161el.\u201c<\/p>\n\n\n\n
V m\u00edstnosti se rozhostilo ticho.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo se neh\u00fdbal.<\/p>\n\n\n\n
Nikdo nepromluvil.<\/p>\n\n\n\n
Pak Grace pomalu rozlo\u017eila jeden z ru\u010dn\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
D\u00edval jsem se na n\u011bj a sna\u017eil se pochopit, pro\u010d jej p\u0159inesly pr\u00e1v\u011b dnes.<\/p>\n\n\n\n
Emily mezit\u00edm vzala druh\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTati\u2026\u201c za\u0161eptala.<\/p>\n\n\n\n
\u201eJe n\u011bco, co jsi o n\u00e1s nikdy nev\u011bd\u011bl.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Nedok\u00e1zal jsem odpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
Jen jsem sledoval jej\u00ed ruce.<\/p>\n\n\n\n
Za\u010dala opatrn\u011b rozmot\u00e1vat l\u00e1tku, kter\u00e1 byla cel\u00e9 roky slo\u017een\u00e1 a ukryt\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Pak se ozvalo tich\u00e9 cinknut\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bco mal\u00e9 a kovov\u00e9 vyklouzlo z vnit\u0159n\u00ed vrstvy ru\u010dn\u00edku.<\/p>\n\n\n\n
Dopadlo doprost\u0159ed stolu.<\/p>\n\n\n\n
Pod\u00edval jsem se na to.<\/p>\n\n\n\n
A v jedin\u00e9m okam\u017eiku mi do\u0161lo, \u017ee t\u011bch osmn\u00e1ct let m\u00e9ho \u017eivota mo\u017en\u00e1 stoj\u00ed na p\u0159\u00edb\u011bhu, kter\u00fd jsem nikdy neznal.<\/p>\n\n\n\n
Zvedl jsem o\u010di k Emily.<\/p>\n\n\n\n
Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 byla bled\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Grace plakala.<\/p>\n\n\n\n
A pak Emily pomalu posunula ten p\u0159edm\u011bt sm\u011brem ke mn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNe\u017e se na to pod\u00edv\u00e1\u0161,\u201c \u0159ekla, \u201emus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, pro\u010d jsme \u010dekaly a\u017e do dne\u0161n\u00edch narozenin.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Nat\u00e1hl jsem ruku.<\/p>\n\n\n\n
Dotkl jsem se toho, co cel\u00e9 roky ukr\u00fdval star\u00fd ru\u010dn\u00edk.<\/p>\n\n\n\n
A kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b pochopil, co dr\u017e\u00edm v ruce, nedok\u00e1zal jsem ze sebe vydat jedin\u00e9 slovo\u2026<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"Myslel jsem, \u017ee u\u017e m\u011b minulost nem\u016f\u017ee ni\u010d\u00edm p\u0159ekvapit. M\u00fdlil jsem se. \u201eTati\u2026 mus\u00edme ti n\u011bco \u0159\u00edct,\u201c za\u0161eptala Emily. Grace st\u00e1la vedle n\u00ed \n [...]<\/a>","protected":false},"author":1,"featured_media":5733,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-5732","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-news"],"views":466,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5732","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=5732"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5732\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5734,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/5732\/revisions\/5734"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/5733"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=5732"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=5732"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=5732"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}