{"id":4948,"date":"2026-04-16T12:13:35","date_gmt":"2026-04-16T11:13:35","guid":{"rendered":"https:\/\/harcum.am\/?p=4948"},"modified":"2026-04-16T12:13:35","modified_gmt":"2026-04-16T11:13:35","slug":"ale-presto-ted-to-bylo-moje-stala-jsem-pred-naklonenou-verandou-a-svirala-v-ruce-stary-klic-ktery-mi-dali-v-kancelari","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/harcum.am\/?p=4948","title":{"rendered":"Ale p\u0159esto\u2026 te\u010f to bylo moje. St\u00e1la jsem p\u0159ed naklon\u011bnou verandou a sv\u00edrala v ruce star\u00fd kl\u00ed\u010d, kter\u00fd mi dali v kancel\u00e1\u0159i."},"content":{"rendered":"\n<p>D\u016fm p\u0159ede mnou vypadal, jako by si u\u017e d\u00e1vno zvykl na samotu. Okenice byly zav\u0159en\u00e9, barva na zdech opr\u00fdskan\u00e1 a d\u0159evo verandy se pod t\u00edhou let m\u00edrn\u011b proh\u00fdbalo. P\u0159esto v n\u011bm bylo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159ita\u017eliv\u00e9ho. Ne kr\u00e1sa v tradi\u010dn\u00edm smyslu, ale tich\u00fd p\u0159\u00edslib \u2014 jako by skr\u00fdval p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 \u010dekaly, a\u017e je n\u011bkdo znovu vyslov\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-full\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"580\" height=\"575\" src=\"https:\/\/harcum.am\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/image-43.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-4949\" srcset=\"https:\/\/harcum.am\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/image-43.png 580w, https:\/\/harcum.am\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/image-43-300x297.png 300w, https:\/\/harcum.am\/wp-content\/uploads\/2026\/04\/image-43-150x150.png 150w\" sizes=\"auto, (max-width: 580px) 100vw, 580px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p>Kl\u00ed\u010d byl chladn\u00fd a t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e bych \u010dekala. Ne\u0161lo jen o kus kovu. Byl to d\u016fkaz, \u017ee rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 jsem ud\u011blala, u\u017e nejde vz\u00edt zp\u011bt.<\/p>\n\n\n\n<p>Ud\u011blala jsem krok vp\u0159ed. Prkna pod m\u00fdma nohama zavrzala, ten zvuk byl ostr\u00fd v jinak naprost\u00e9m tichu. Zastavila jsem se a zaposlouchala se. Nic. Jen vzd\u00e1len\u00fd \u0161um v\u011btru mezi stromy a tlumen\u00e9 \u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed v\u011btv\u00ed o st\u0159echu.<\/p>\n\n\n\n<p>\u201eTak dob\u0159e,\u201c za\u0161eptala jsem sp\u00ed\u0161 sama pro sebe ne\u017e komukoli jin\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n<p>Zasunula jsem kl\u00ed\u010d do z\u00e1mku. Chv\u00edli ne\u0161el oto\u010dit, jako by se br\u00e1nil, jako by testoval, jestli to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b. Pak povolil. Ozvalo se tich\u00e9 cvaknut\u00ed, kter\u00e9 se rozlehlo mnohem hlasit\u011bji, ne\u017e by m\u011blo.<\/p>\n\n\n\n<p>Dve\u0159e se otev\u0159ely pomalu, s odporem.<\/p>\n\n\n\n<p>Uvnit\u0159 byl chlad. Ne ten oby\u010dejn\u00fd, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed s nevyh\u0159\u00e1t\u00fdm prostorem, ale hlub\u0161\u00ed, pronikav\u011bj\u0161\u00ed. Vzduch von\u011bl prachem, star\u00fdm d\u0159evem a n\u011b\u010d\u00edm t\u011b\u017eko pojmenovateln\u00fdm \u2014 n\u011b\u010d\u00edm, co z\u016fst\u00e1v\u00e1 po lidech, i kdy\u017e u\u017e d\u00e1vno ode\u0161li.<\/p>\n\n\n\n<p>Z\u016fstala jsem st\u00e1t na prahu. Ne proto, \u017ee bych se b\u00e1la. Sp\u00ed\u0161 proto, \u017ee jsem c\u00edtila, \u017ee vstupem dovnit\u0159 n\u011bco za\u010dne. N\u011bco, co jsem je\u0161t\u011b nedok\u00e1zala pochopit.<\/p>\n\n\n\n<p>Nakonec jsem p\u0159ekro\u010dila pr\u00e1h.<\/p>\n\n\n\n<p>Podlaha zask\u0159\u00edpala, jako by si v\u0161imla ka\u017ed\u00e9ho m\u00e9ho kroku. Sv\u011btlo zven\u010d\u00ed pronikalo dovnit\u0159 jen \u00fazk\u00fdmi prou\u017eky mezi okenicemi a kreslilo na podlahu nepravideln\u00e9 vzory. Prach v nich tan\u010dil pomalu, t\u00e9m\u011b\u0159 l\u00edn\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>Polo\u017eila jsem ta\u0161ku na zem a rozhl\u00e9dla se. N\u00e1bytek byl zakryt\u00fd plachtami, kter\u00e9 se lehce pohupovaly v pr\u016fvanu. V rohu st\u00e1la star\u00e1 komoda, jej\u00ed z\u00e1suvky m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00e9, jako by je n\u011bkdo naposledy nestihl zav\u0159\u00edt.<\/p>\n\n\n\n<p>Ud\u011blala jsem p\u00e1r krok\u016f d\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n<p>Najednou jsem m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, \u017ee nejsem sama.<\/p>\n\n\n\n<p>Zastavila jsem se. Zadr\u017eela dech.<\/p>\n\n\n\n<p>Ticho.<\/p>\n\n\n\n<p>Znovu jsem se nadechla, tentokr\u00e1t pomaleji. \u201eTo je hloupost,\u201c zamumlala jsem. D\u016fm byl pr\u00e1zdn\u00fd. Musel b\u00fdt.<\/p>\n\n\n\n<p>A p\u0159esto\u2026<\/p>\n\n\n\n<p>P\u0159istoupila jsem ke komod\u011b a jemn\u011b otev\u0159ela jednu ze z\u00e1suvek. Uvnit\u0159 byly star\u00e9 pap\u00edry, za\u017eloutl\u00e9 \u010dasem, a mezi nimi fotografie. Vyt\u00e1hla jsem jednu z nich.<\/p>\n\n\n\n<p>Byla na n\u00ed \u017eena stoj\u00edc\u00ed pr\u00e1v\u011b na t\u00e9 verand\u011b, kde jsem je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed byla. Jej\u00ed v\u00fdraz byl v\u00e1\u017en\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 zamy\u0161len\u00fd. V rukou dr\u017eela n\u011bco \u2014 kl\u00ed\u010d.<\/p>\n\n\n\n<p>Stejn\u00fd kl\u00ed\u010d.<\/p>\n\n\n\n<p>Zamrazilo m\u011b v z\u00e1dech. Pod\u00edvala jsem se na kov v m\u00e9 dlani. Nebyl to jen podobn\u00fd kl\u00ed\u010d. Byl to ten sam\u00fd.<\/p>\n\n\n\n<p>Rychle jsem fotografii oto\u010dila. Na zadn\u00ed stran\u011b byl n\u00e1pis, sotva \u010diteln\u00fd:<\/p>\n\n\n\n<p>\u201ePro toho, kdo p\u0159ijde po mn\u011b.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>Polkla jsem.<\/p>\n\n\n\n<p>D\u016fm ti\u0161e zavrzal, jako by reagoval na m\u00e9 my\u0161lenky.<\/p>\n\n\n\n<p>V tu chv\u00edli mi do\u0161lo, \u017ee tohle m\u00edsto nen\u00ed jen opu\u0161t\u011bn\u00fd d\u016fm, kter\u00fd jsem koupila z rozmaru nebo \u00fat\u011bku. Bylo to n\u011bco v\u00edc. N\u011bco, co na m\u011b \u010dekalo.<\/p>\n\n\n\n<p>Pomalu jsem zav\u0159ela z\u00e1suvku a znovu se rozhl\u00e9dla.<\/p>\n\n\n\n<p>\u201eDob\u0159e,\u201c \u0159ekla jsem ti\u0161e, tentokr\u00e1t u\u017e ne nejist\u011b.<\/p>\n\n\n\n<p>\u201eJsem tady.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p>A d\u016fm, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jen pr\u00e1zdnou stavbou, jako by se nadechl.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"D\u016fm p\u0159ede mnou vypadal, jako by si u\u017e d\u00e1vno zvykl na samotu. Okenice byly zav\u0159en\u00e9, barva na zdech opr\u00fdskan\u00e1 a d\u0159evo verandy se \n<a class=\"moretag\" href=\"https:\/\/harcum.am\/?p=4948\"> [...]<\/a>","protected":false},"author":1,"featured_media":4949,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-4948","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-news"],"views":115,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4948","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=4948"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4948\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4950,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4948\/revisions\/4950"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/4949"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=4948"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=4948"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/harcum.am\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=4948"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}